na Blog.cz

Soooo.....moji miláčkovééé, předposlední díl Zkrocení je zde, užijte si to, :)))

Stojím v šoku. Neschopen slova. Slzy se mi tlačí do očí a svaly mám jako z gumy. Mám halucinace. Určitě!

"Tak na co čekáš?!" vzlykne máma a já se jí bez zaváhání rozeběhnu do náruče. Tiskne mě k sobě jako smyslů zbavená. Brečíme všichni. Dokonce i otec, u kterého jsem měl pocit, že mě nemá rád. Mám pocit, že se z toho pocitu štěstí nemůžu nadechnout. Mé myšlenky jsou úplně někde mimo.

"Synáčku můj….." máma mě líbá na čelo..

Dnes je to přesně rok od zveřejnění posledního dílu této povídky. Takže takové malé smutné výročí... osobně doufám ,že tak dlouhá pauza u mě už nikdy nenastane... soooooo.... you can start... enjoy it!!!!! Myker

LEKCE DRUHÁ-PRSTY

Mapuju jeho pokožku, kdekoliv se mi zachce a kam dosáhnu. Bill to zatím snáší. Je na něm vidět, že by mi sice nejraději rozkopal xicht a nějakým hnusným způsobem se mi pomstil za to, že jsem se ho odvážil dotknout, ale nyní jen pouze leží a kouká do stropu. Prsty přejedu přes lem boxerek, a tak tak uhnu ostrému koleni.

"Hej! Uklidni se!" syknu a silným tlakem mu nohu položím zpátky.

"Moc se mi tu nevztekej, nemáš důvod. Jsem na tebe hodný, tak si toho aspoň trochu važ." Snížím tón hlasu, aby se trochu uklidnil a zbytečně nevyváděl. Stejně jsem si jistý, že si s ním ještě užiju hodně legrace, než ho doopravdy zkrotím a podaří se mi ho ojet. Bude to dlouhá cesta, ale já jsem natolik zkušený a natolik si věřím, že vím, že to dokážu. Nejsem žádný béčko přece.

Ahoj ahoj ahoj!

zdravím Vás všechny zpátky z mé nechtěné, dlouhé dovolené, ale bohužel... nemohla jsem nic dělat. Odešel mi adaptér u notebooku a čekala jsem na opravu. Bohužel.. měli ho dlouho a nic, takže jsem si musela koupit nový. Moje nová hračka je D-O-K-O-N-A-L-Á!!!! až najdu fotku, dám ji sem. A teď zpět k článkům a povídkám. DOufám, že brzo vyhrabu data z toho svého starého nefungující žďorbu a budu moci pokračovat. Šíleně hodně mě svědí prsty, ani by ste nevěřily jak moc! Už se hrozně těším na psaní. Snad se rozjedu už příští týden. :))) držte mi palečky a .... stýskalo se mi :-*

Tak :) máte jedinečnou možnost aspoň trochu rozhodnou o pokračování ZZ :)

(Tom)

Páni. Musím říct, že ten sex byl dokonalý. Je to s ním čím dál tím lepší a já mám chuť jej projíždět od rána do večera. Mm… pořád úzký, i když stokrát projetý. Nemůžu si na něj stěžovat. A když spolupracuje, je to mnohokrát lepší. Spokojeně si zapálím další cigaretu a sednu s hrnkem kávy k počítači a spustím ho. Musím zkontrolovat papíry a dodělat nějaké obchody. Stále přemýšlím, jestli je dobrý nápad, aby se setkal s rodiči, ale…. má narozeniny. Poslední dobou projevuje poslušnost a ochotu a za to si zaslouží odměnu. Andy by je měl přivést v 16 hodin. Celý prostor bude zajištěný, kdyby chtěl něco…. udělat. Kouknu na hodiny. Je čas. Zavřu všechny složky, vypnu počítač. Sem zvědavý jak to vezme. Vyjdu z pracovny a jdu k němu do ložnice.

Ach. Jak je to dlouho, Tome? Jak? Já nevím….pamatuji si jen, že jsem měl autonehodu a byl několik měsíců v kóma. Když sem se probudil, byl jsem zmatený. Tak strašně zmatený. Nevěděl jsem kdo sem, nevěděl jsem kdo jsi ty, kdo jsou kluci z kapely. Přišel si ke mně. Krásně si se na mě usmál, slzy radosti v očích, že jsem se probral. A pak přišla ta krásná věta "Miláčku, konečně jsi vzhůru!" vykulil jsem na tebe oči, ale tys mě chytil za ruku, propletl naše prsty a vtiskl mi polibek. To, že jsem byl zmatený, ti bylo jedno. Prostě jsem se probral a tys byl nadšený. Kdybych věděl, co bude následovat, nikdy bych se dobrovolně neprobudil. Ne po tom, co jsem zjistil, jaký jsi hajzl! ACH bože! Jak jsem byl hloupý! Naivní! Důvěřivý! Ne! Už nikdy. Tak moc tě nenávidím!

Zezačátku jsi byl milý, citlivý. Stále jsi mě obskakoval, vyprávěl mi historky, byl jsi tak pozorný, že jsem cítil nejšťastnější na světě. Jenže…každá pohádka musí mít konec a ten přišel záhy. Tvoje citlivost zmizela. Jako mávnutím kouzelného proutku jsi mě po několik měsících přestal obskakovat a začal naléhat. Tvrdil jsi, že sex je mezi námi pravidelný, chtěný z obou stran. Že já jsem ten, který vždycky přišel jako první. Ten, který se nechával ošukávat. Brr. Ještě teď mě mrazí. Tichý hlásek v zákoutí mé mysli mi našeptával. Tiše, ale přesvědčivě. Nějakou dobu jsem se ho snažil ignorovat, ale byl stále intenzivnější a naléhavější. Nechápal jsem, proč. Věřil jsem ti! A tys mě zklamal. Donutil jsi mě! Donutil, abych se ti oddal proti své vůli.

Tom se pomalu vydal směrem ke koupelně. Nemůžu mu tam jen tak vlézt… to nejde…ale… proč bych nemohl? Nevěděl, jak se má rozhodnout. Nakonec přece jen zvítězila touha a zvědavost. Opatrně otevřel dveře koupelny. Bylo tam tolik páry, že sotva viděl. Ještě že se tu tak vyznám…

Našel Billovu siluetu. Stál zrovna otočený zády k němu a prozpěvoval si.

Tom se nadechl a přitiskl se k němu.

"Ne, Dane... já nechci…" Bill se očividně lekl a škubl sebou.

"Bille… uklidni se… to jsem já..." špitnul.

"T…Tome..?" otočil se k němu čelem.

Leželi si navzájem v náručí a tiše podřimovali. Oba přemýšleli.

"Tommy?" Bill se rozhodl přerušit ticho mezi nimi.

"Ano?... poslouchám tě," byl sice hodně unavený, přece jen bylo osm ráno a neděle k tomu.

"Omlouvám se…" špitl Bill.

"Za co?" lehce jej pohladil po vlasech. Chtěl mu dodat odvahu.

"Za to ráno… za to jak sem se choval… jak... sem se ti... ehm… nabízel," Bill zrudnul po kořínky černých vlasů. Chtěl se zavrtat do země a už nevylézt.

Tom zaváhal, ale… nakonec zvítězily city a on si sedl zpět na postel. Bill po něm okamžitě natahoval packy. Billí…tohle mi nedělej. Víš, že tě miluju, ale stydím se… před tvoji mamkou.

Jako by mu četl myšlenky, stáhl ruce zpět. Přece jen neodolal a jemně mu chytil dlaň. Bill se na něj vděčně usmál.

"Zlato… proč jsi se neozval... bála jsem se..."

"Mami... promiň... mrzí mě to." Špitnul.